Porod on-line

Mezi laiky, ale i chovateli se traduje, že malá plemena mají při porodech velké problémy. Určitě to nelze takto zevšeobecňovat, riziko při porodu je vždy a to bez ohledu na velikost plemene. Je to dáno jak geneticky, tak záleží na mnoha okolnostech, z nichž některé může ovlivnit i sám chovatel. Pravdu nepochybně má uznávaná chovatelka a mezinárodní rozhodčí ing. Hana Petrusová, když píše, že každá fena může být při porodu blízko smrti. Proto nás doslova šokují dotazy začínajících chovatelů, když nám píší nebo volají, že jim rodí fena, a co mají tedy začít dělat. Proto jsme se rozhodli porod naší feny boloňského psíka prezentovat on-line. Porod trval 10 hodin a fena porodila tři pejsky a tři feny. Stránky v průběhu porodu navštívilo 42 lidí.

Jak se říká, štěstí přeje připraveným, a tak se na porod chystáme prakticky už od nakrytí feny. Začíná to péčí o fenu v době březosti. Tu udržujeme stále ve špičkové kondici dostatečným pohybem a kvalitním krmením, ne překrmováním. V druhé polovině březosti zvýšíme dávky krmení, procházky neomezujeme, ale nenecháme fenu skákat z výšek. Podstatně zkrátíme srst na celém těle a před porodem ještě ostříháme okolí přezky, abychom mohli fenu během porodu i po něm lépe udržovat v čistotě.

Jako základní je třeba vybrat vhodné místo pro porodní ohrádku (box), které však musí splňovat mnoho i zdánlivě protichůdných kritérií. Musí být na klidném místě, a přesto fena nesmí ztrácet kontakt s majiteli, na kterých je citově závislá. Pro porod a odchov štěňat máme vyhrazený bývalý dětský pokojíček. Porodní ohrádka je dostatečně velká, dobře přístupná s dokonalým osvětlením a tepelnou pohodou. Fena rodí ve velkém plastovém pelíšku, který se dobře udržuje v čistotě. Chovatelé malých plemen často podceňují umístění i velikost porodního místa. Mylně se domnívají, že pro malé plemeno stačí jen přepravka na zeleninu umístěná pod stolem. Vůbec si neuvědomují, že tam spolu s fenou stráví mnoho hodin v nepřirozené poloze, ale i chovatel, má-li být feně při porodu něco platný, musí být v dobré fyzické kondici. Za velké riziko považujeme zapůjčování si porodních boxů od dalších chovatelů. Žádná dezinfekce nemůže být nikdy dokonalá a to, co jednomu vrhu nevadilo, může být pro druhý neúnosným zdravotním rizikem. Není žádnou výjimkou, že chovatel umožní feně, aby rodila a v počátku i odchovávala štěňata v jeho vlastní posteli, kde je zvyklá. Nepokládáme to za šťastné řešení, neboť zde nelze udržet tolik potřebnou hygienu ani zajistit lezoucím štěňatům bezpečnost. Ideální je však mít postel vedle porodní ohrádky. Tam si může chovatel odpočinout, narovnat bolavá záda a fenu i štěňata má pod stálým dohledem. Fenu vodíme na chvíli do porodní ohrádky už 14 dní před očekávaným porodem, aby měla dostatek času si vše prohlédnout a nebylo pro ni přemístění v době porodu zbytečným stresem. Porod sice většinou probíhá bez komplikací, přesto je nutno připomenout, že každý zodpovědný chovatel musí mít v záloze dostatečnou finanční hotovost na případné komplikace, jako je císařský řez a další náklady spojené s následnou veterinární péči. 

Porodní místo vydezinfikujeme teplým chloraminem a necháváme tam svítit horské sluníčko. Dále si připravíme věci a pomůcky, které se nám v naší chovatelské praxi osvědčily. Vyvaříme si nůžky se zakulacenými špičkami, peán. Přežehlíme bílou měkkou štupovačku na podvázání pupečních pahýlů a připravíme si lahvičku s čistým lihem k jejich dezinfekci. Někdo používá při porodu jednorázové podložky, což je pohodlné, ale nám se neosvědčily, neboť je fena trhala. Používáme vyřazené vyprané a přežehlené cíchy, prostěradla a ručníky. Ty v průběhu porodu často měníme, aby fena i štěňata ležela v suchu. Součástí vybavení je i váha, košíček na štěňata, gumová ohřívací láhev (někdo používá elektrickou dečku). O průběhu každého porodu si vedeme záznamy. Potřebujeme hodiny, na které dobře vidíme, blok, kde si zapíšeme datum porodu, čas, polohu při porodu (přední poloha - plod vychází hlavičkou, zadní poloha - plod vychází končetinami), pořadí a pohlaví štěňat, váhu, intervaly mezi jednotlivými štěňaty a počet vypuzených placent. To vše považujeme za důležité nejen pro chovatele, ale i  pro veterináře, kdyby nastaly při porodu problémy. Pro tento případ máme na nepřehlédnutelném místě připravené telefonní číslo na veterinu, kde jsme předem domluveni na konzultacích nebo návštěvě, přenosku na fenu, košíček s teplou dekou na štěňata a pojízdné auto před domem. Chtěli bychom se ještě pozastavit nad skutečností, že si chovatelé opatří a v průběhu porodu pak aplikují přípravky které nepochybně patří jen do rukou veterinárních lékařů. Nejčastěji je to oxytocin a respirot. Následky neodborného zásahu laiků mohou být pro fenu i plody fatální. Porod je rozdělen do několika fází.

První stadium otevírací – přípravná fáze  

Porod nám ráno signalizovala podstatně snížená teplota feny i její změněné chování, neklid. V příručkách se dovíte, že fena v tomto stadiu odmítá potravu. Naše fena příručky nečte, a tak by se cpala snad i při porodu, proto musíme krmení z její blízkosti odstranit. Připravíme si však vodu s glukopurem. Při porodu vždy nastane velká ztráta tekutin, takže fenu během porodu napájíme. Později začala fena zrychleně dýchat, a tak jsme ji po vyvenčení umístili do porodní ohrádky, na kterou je fena zvyklá. Fenu v průběhu porodu nelitujeme, ale chválíme, uklidňujeme a povzbuzujeme. Feny boloňáčků chtějí mít své majitele v bezprostřední blízkosti. Jsou statečné a nepropadají hysterii.

Stadium vypuzovací

Fena se začala ohlížet na záď a intenzivně tlačit. Tento čas si poznamenáme a je to zároveň signál pro chovatele, aby již od feny neodcházel. Připravíme si k ruce lahvičku s lihem, peán na zaškrcení pupečního provazce, nůžky na jeho přestřižení a na podvázání používáme štupovačku (nikdy ne nitě) předem namočenou v lihu. Tlačení feny trvá různě dlouhou dobu, následně praská vnější plodový obal a vytéká první čirá plodová voda zvlhčující porodní cesty. Zanedlouho se v přezce objeví blanitá bublina a v ní v plodových obalech vychází štěně. Pokud druhý plodový obal praskne (stává se to často), odchází druhá, zeleně zbarvená plodová voda. S dalším zatlačením fena vypudí štěně ven, obvykle v přední poloze (hlavičkou napřed). Vypuzení lůžka (placenty) může být téměř současně s plodem, jindy lůžko vychází později, uvádí se tak 15 až 20 minut po porodu štěněte. Fena má tendenci plodová lůžka ihned pozřít. Pokud fena zhltne jedno dvě lůžka nic se neděje, bude-li jich však více, fena obvykle dostane průjem nebo placenty ke zděšení začínajících chovatelů zvrací.

Jak je štěně venku, fena o něj okamžitě začne pečovat. Pomoci jí může i chovatel, musí však být zručný, rychlý a kvalifikovaný. Zdravé životaschopné štěně totiž neleží nehybně, ale poporodnímu ošetření se intenzivně brání a je kumšt ho vůbec udržet. Feně pomůžeme protrhnout plodový obal a peánem zaštípneme pupeční šňůru 2 až 2,5cm od bříška štěněte. Pozor, až za tímto zaštípnutím přestřihneme pupeční provazec. Peán zůstává zaštípnutý a my rychle a důkladně vyčistíme hlen z nosu a tlamičky štěněte, zkontrolujeme, zda volně dýchá, a podvážeme pupeční pahýl u bříška štěněte. Teprve nyní uvolníme peán a vydezinfikujeme pupeční pahýl lihem. Štěně vezmeme do utěrky a opatrně, ale intenzivně vytřeme dosucha. Ošetřené štěně ponecháme feně, která se všeho aktivně účastní. Zdravé štěně se snaží dostat ke struku a sát. Všechno si opět zapíšeme.

Vychází-li plod v zadní poloze (pánevními končetinami) a uvízne v oblasti přezky, snažíme se feně pomoci a porod štěněte urychlit, aby se nedusilo nebo nezahltilo plodovou vodou. Objeví-li se v přezce pánevní končetiny, velice opatrně je přidržíme v měkké utěrce. Tím zabráníme posunutí plodu zpět a následně, zároveň se zatlačením feny, štěně šetrně povytáhneme. To opakujeme znovu současně se zatlačením feny. Je nezbytná nesmírná ohleduplnost a citlivost. Jakékoliv násilné vytahování štěňat, přímo ohrožuje život nejen štěňat, ale i feny. Pokud si nejsme jisti, že porod probíhá standardně, okamžitě situaci konzultujeme s veterinárním lékařem, případně fenu dopravíme na veterinární kliniku.

Štěňata se rodí v různě dlouhých intervalech, za optimální považujeme 30 až 60 minut, ale i interval dvou hodin je v toleranci. Pak již začínáme být v střehu. I proto vše pečlivě sledujeme, zapisujeme a nezapomínáme ani na počet placent. Fena mezi jednotlivými porody odpočívá, štěňata jsou téměř stále přisátá ke strukům. Zvyšuje to přirozeně hladinu oxytocinu a usnadňuje porod a urychluje jeho průběh. Během porodu nabízíme feně vodu na pití a už nás nepřekvapuje, že si fena vodu nabere a myje s ní štěňata. Mezi jednotlivými porody štěňata vážíme a porodní váha bývá 18 až 22 dekagramů. Přitom také zkontrolujeme, zda štěně nemá rozštěp. Otevřeme tlamičku štěněte a prohlédneme horní patro. Pokud od porodu posledního štěněte uplynuly dvě hodiny a porod nepokračuje, fenu vyvenčíme. Doporučuje se i vodit fenu po schodech, může to přispět k uvolnění porodních cest. Přitom ji ostražitě hlídáme, nejedno štěně se chovateli narodilo na zahradě či na schodech. Proto si peán, nůžky i utěrku nosíme vždy s sebou. Pokud tyto laické, ale léty prověřené postupy selžou, veškeré další zákroky patří do rukou veterináře.

Poporodní stadium

Poporodní stadium začíná po ukončení porodu všech štěňat i placent. Určit konec porodu je pro laika těžké. Napoví nám to změněné chování feny. Ta se uklidní, většinou spí a štěňata se spokojeně kojí. Břicho feny je volné, prohmatné. Když jdeme fenu po skončení porodu vyvenčit, zároveň ji opatrně omyjeme vlažnou vodou. Okolí přezky, spodní strana ocasu a pánevní končetiny jsou vždy potřísněny krví a plodovou vodou. Tyto zbytky se začnou rychle rozkládat, páchnou a mohou být zdrojem infekce. Feny hladkosrstých plemen jsou schopny se řádně očistit, u dlouhosrstých boloňáčků musí pomoci chovatel. Feně zajistíme především klid, přiměřené teplo a dobré hygienické podmínky. Zdravotní stav feny sledujeme pečlivě i po skončení porodu, abychom při nečekaných problémech mohli ihned zasáhnout.

Komplikace při porodu u feny a štěňat

Boloňáčci jsou sice malé, ale silné, zdravé a odolné plemeno, i u nich však může dojít ke komplikacím. Na některé bychom chtěli chovatele upozornit. Dodržujeme vždy zásadu, že nejdůležitější při porodu je život feny. Na ni soustřeďujeme veškerou svou pozornost. Objeví-li se plodová voda a více než dvě hodiny se nic neděje, je to důvod k znepokojení a konzultaci s veterinárním lékařem. Chovatel musí správně odhadnout, kdy feně tlačením ubývají síly. Když má silné pravidelné stahy a štěně nepřichází, vyžaduje to neprodleně ji dopravit k veterináři. Rovněž situace, kdy fena přeruší porod a nemá žádnou snahu pokračovat, si vyžaduje zásah odborníka. Pokud je teplota feny v konečníku vyšší než 39°C, i tady jsou obavy namístě. Právě v těchto případech veterinář ocení vaše podrobné poznámky o průběhu porodu. Císařský řez je velkou vzácností, ale i na ten musí být chovatel připraven.

Problémy u štěňat nastanou už tím, že se štěně narodí bez obalu s velice krátkou, přetrženou pupeční šňůrou. Je-li možné alespoň kousek pahýlu zaštípnout, držíme ho v peánu tak dlouho, než přestane krvácet. Pokud se nám nepodaří krvácení zastavit, je prognóza přežití štěněte nepříznivá. Narodí-li se přidušené štěně, je třeba co nejrychleji uvolnit dýchací cesty. Štěně vezmeme do utěrky a rukou pevně zafixujeme hlavičku, krk i hřbet, druhou rukou pevně držíme pod hrudníkem a bříškem. Energickým pohybem shora dolů pak štěně protřepneme. Štěněti jdou z nosu i tlamičky bubliny a plodová voda. Po uvolnění dýchacích cest masírujeme tělíčko štěněte a následně ho odevzdáme feně. Ne vždy se nám však podaří štěně rozdýchat. Někdy se štěně narodí mrtvé a chovatel by se neměl oživovacími pokusy pokoušet tuto realitu zvrátit. Jen zdravá a životaschopná štěňata mohou přinést radost chovateli a především jejich budoucím majitelům.  

 Jiřina & Jiří Volšický