Návštěva v chovatelské stanici- nezávazná návštěva vítána.

Nejprve bychom si měli stručně objasnit, co to vlastně ta chovatelská stanice (ch.st. ) je. Už samotný název stanice je trochu zavádějící. Jistě si umíme představit, co je to policejní stanice, polární stanice, ani stanice autobusu pro nás nebude pojem neznámý. Zato naprostá většina zájemců o štěně se mylně domnívá,že chovatelská stanice je něco mezi malou ZOO a zvěřincem, jak ho znají z cirkusu. Pravda je ovšem mnohem prozaičtější. K tomu, aby někdo mohl odchovávat štěňata s průkazem původu (PP) musí mít uznanou, dnes již mezinárodní chovatelskou stanici. Kolik vlastní chovných jedinců není podstatné. Jsou tedy chovatelské stanice s větším počtem jedinců. Ty obvykle mívají psy umístěné v kotcích, na dvorku, nebo na zahradě. Naprostá většina chovatelů však vlastní pouze jednu, až tři chovné feny, které s ním žijí v rodině a chovatelskou stanicí je tedy jejich byt, nebo domek.

Často čteme inzeráty typu „nezávazná návštěva vítána“. Všechno mívá svá pravidla, ale zde jsou zájemci o štěňata trochu na rozpacích. Někteří tuto specifickou návštěvu  pojmou jako společenskou událost a to včetně společenského oděvu. Jiní jako hromadnou akci a k návštěvě pozvou i své kamarády, či příbuzné. Stává se také, že se domluví i více maminek a na návštěvu přivedou kupu dětí různého věku, aby si pohrály se štěňátky. Jindy návštěvu manželé využijí k ventilaci svých rodinných problémů. A aby toho nebylo málo, najdou se i jedinci, kteří touží ukázat chovateli vlastního mazlíčka, psa, fretku, králíka, kočku nebo potkánka s tím, že chtějí zkusit, zda se jejich zvíře bude se štěnětem dobře snášet a přinesou ho s sebou na návštěvu. Takže chovatel může být rozpačitý, to když spatří ve dveřích návštěvu nastrojenou jako do divadla. Zmatený, když se domnívá, že si hromadný zájezd spletl adresu. Vyděšený, když uvidí za dveřmi mateřskou školku. Trapně se cítí, když je svědkem manželských neshod. Naprosto šokovaný je pak králíkem, kterého zájemce nese pod kabátem a rozhodně ho nemíní nechat v autě.

„Jak na to“, slýcháme pravidelně v televizi, zkusme si tedy i my, krok za krokem nastínit, jak by takový první kontakt s chovatelem a návštěva v chovatelské stanici měla i neměla probíhat.

Nejprve si pozorně přečteme inzerát, vyhodnotíme v něm dané údaje a stanovíme si vlastní priority. Určitě není optimální svůj první kontakt s chovatelem začít otázkou. Kde bydlíte, co za toho psa chcete a nemáte tam něco bez papírů ? Tuto otázku slýchají chovatelé víc než často a bývají na ni silně alergičtí, je to jako byste před býkem v aréně mávali červeným hadrem. Chovatel (nikoliv množitel) totiž zodpovědně vybírá toho nejlepšího psa pro svoji fenu, což není nikdy jednoduché. Někdy stráví nekonečně dlouhé hodiny cestováním na krytí, nejen po republice, ale mnohdy i do zahraničí. Nelituje času ani peněz. Trápí se v nejistotě, zda fena zabřezne, či ne. Bojí se o fenu při porodu.Těší se na štěňata, která dva měsíce piplá a věnuje jim podstatně  více času, než vlastním dětem. Je pyšný na krásný vrh, prospívající štěňata a rozhodně mu není lhostejné jací budou jejich noví majitelé. Je pochopitelné, že si pro svá štěňata přeje jen ty nejlepší.

Na návštěvu v chovatelské stanici se objednáváme vždy s předstihem a dojednáme nejen datum, ale i přesnou hodinu návštěvy a chovateli sdělíme kolik osob na návštěvu skutečně přijde. Sjednané termíny přesně dodržíme, neobstojí výmluvy typu „Vždyť jste stejně doma tak je to jedno, kdy přijdeme“. Ne, není to jedno. Nemůžete-li termín návštěvy dodržet, je základní slušnost se předem omluvit. Někteří chovatelé mají vyhrazené určité dny i hodiny, kdy návštěvy přijímají. Je to praktické a nenarušuje to chod domácnosti a péči o vrh. Jiní se snaží maximálně vyjít vstříc zájemcům a mnozí tak zbytečně čekají na návštěvu, která ač se objednala, nikdy k vám nedorazí. Mizí v černé díře, jak to vtipně a realisticky napsala ve svém článku „Hrůzy s kupci“ jedna významná chovatelka.

Jaké oblečení zvolit pro návštěvu v chovatelské stanici?

Mysleme na to, že si štěňátka určitě budeme chtít pochovat a ani jejich matka k nám nebude lhostejná. I ta bude chtít návštěvu pro sebe. Znamená to těsný fyzický kontakt se psy. Přitom každá fena po porodu a laktaci nejenom líná, ale mívá i výtok (čistí se po porodu). Všechna zdravá štěňata jsou temperamentní a co víc, na všem si zkouší zoubky, naprosto všechno chytají do tlamičky a koušou. Posadíte-li se k nim na zem, rázem vás obsypou a každé se chce mazlit. Tomu musí odpovídat i vaše oblečení. Zájemce, který si od štěňat udržuje distanc a jejich matky se bojí, nevzbudí u chovatele zrovna důvěru. Ještě je nutno dodat jednu maličkost. Dámy ověšené zlatými řetízky také neudělají na chovatele ten správný dojem, neboť bude celou dobu trnout, kterému ze štěňat se podaří řetízek přetrhnout a přívěšek spolknout. Takže oblečení sice čisté, rozhodně prací, jednoduché a raději z tržnice, než od Diora.

Návštěva hromadná.

Dříve než kontaktujete příbuzné nebo kamarády a zlákáte je ke společné návštěvě chovatelské stanice uvědomte si, co vlastně od chovatele očekáváte. Měly by to logicky být kompletní informace o plemeni a jistě i odpovědi na všechny vaše zvídavé otázky. Prostě si přejete, aby se vám chovatel naplno věnoval. Nyní zvažte, jak to dopadne při hromadné návštěvě. Vezmete-li si s sebou kamarády, kterým jsou psi lhostejní, zkazíte jim odpoledne a moc se toho nedovíte. Budou se totiž snažit návštěvu co nejdříve ukončit a chovatel se vám při větším počtu osob nebude moci individuálně věnovat. Vezmete-li na návštěvu s sebou naopak zkušeného kynologa, věřte, že za chvíli najdou s chovatelem společné známé a jak se říká „semelou živé, mrtvé“, neboť svět je malý a v kynologii se znají takřka všichni. Vy se budete najednou cítit trochu odstrčeni, o psech se toho sice dovíte hodně, ale na vaše konkrétní otázky se asi nedostane.

Děti.

Děti a psi k sobě nepochybně patří a mnohdy jsou to právě děti, které koupi psa iniciují, nebo to má být pes určený hlavně pro ně. Přesto bychom si měli rozmyslet zda je vzít na první návštěvu do chovatelské stanice s sebou. Na mysli máme děti malé, předškolní. Vždyť přece sami nevíme zda se pro psa rozhodneme a dětem, které nepochybně popadnou první štěně, které uvidí s úmyslem vzít si ho rovnou domů, těžko vysvětlujeme, že pes nesplňuje naše představy. Rovněž chovatel není většinou schopen nám podat veškeré informace, protože musí hlídat děti i štěňata. Malé děti se brzy začnou nudit, vyžadují veškerou pozornost a rodiče se tak o štěňatech doví pramálo. Je-li dětí více, různého věku, situace se stává pro chovatele i rodiče nepřehlednou. Běhají děti i štěňata a je jen otázkou času, kdy některé upadne, něco shodí, či šlápne na štěně. Zde je nebezpečí úrazu reálné. Zásadně jiné je to s další návštěvou, kdy se již zájemci od chovatele dověděli vše potřebné, pro štěně se rozhodli a další návštěvu naplánují společně s dětmi.

Manželské konflikty.

Chovatelé zcela oprávněně předpokládají, že přijde-li se někdo podívat na štěňata, je už mezi partnery zásadní otázka, zda vůbec nějakého psa domů chtějí, s konečnou platností vyřešena. Cítí se proto velice trapně, když si manželé přijedou řešit své rodinné problémy do chovatelské stanice a ještě očekávají, že jim chovatel bude snad rodinnou hádku pískat. Výběr štěněte se stane pouze prostředkem pro ventilaci nahromaděných problémů mezi partnery. Je jasné, že si manželé spletli chovatelskou stanici s manželskou poradnou. Jim se možná hádkou ulevilo, chovatel si však pamatuje nepříjemný zážitek na dlouhou dobu. Jdeme-li se podívat na štěňata, především psi a všechno kolem nich by mělo být naším hlavním zájmem. Své rodinné neshody necháme doma, přesně podle přísloví „ Co se doma uvaří, to se doma sní“. Ostatně do manželství, kterému se tak trefně říká „italské“, se žádný pes nehodí.      

Domácí mazlíčci.

Chcete-li chovatele opravdu šokovat, přineste si na návštěvu chovatelské stanice pod bundou králíka. Účinek bývá stoprocentní, pro chovatele i králíka. Ti rozumní se dají přesvědčit,  že nosit domácí mazlíčky na návštěvu chovatelské stanice je naprosto nevhodné. Pro seznámení budoucích zvířecích kamarádů je chovná stanice zcela nevyhovující. Pes je zvíře natolik přizpůsobivé, že se při správném vedení velmi dobře snáší se všemi dalšími mazlíčky v domácnosti. Jejich první setkání by však mělo proběhnout spíše na neutrální půdě. Budoucí zájemce o štěně by si měl již doma napsat seznam otázek, na které se chce chovatele zeptat. Jakmile totiž štěňata uvidí, polovinu toho, co považoval za důležité většinou zapomene. Je faktem, že jen při splnění jednoduchých pravidel splní návštěva v chovatelské stanici svůj účel, bude přínosem pro chovatele a hlavně pro zájemce o štěňata.

                                                                                J.& J Volšický