Nebojme se výstav
Boloňský psík je velice
líbivé plemeno, které zaslouženě vzbuzuje obdiv návštěvníků výstav.
Vysloveně rád se předvádí, se svým temperamentem a komediantskou povahou
ochotně pózuje ve výstavním kruhu. Na vystavovateli je jen vhodně využít
jeho přirozené vlohy.
Boloňský psík- příprava na výstavu
Nejprve si
 uvědomíme,
co to vlastně výstava psů je. Výstavy jsou přehlídky krásy, kde majitelé
předvádějí své psy kvalifikovaným rozhodčím a ti vybírají toho
nejkrásnějšího. Rozhodčí se při posuzování psa musí zásadně vždy řídit
standardem plemene, ten je vytvořený zemí původu psa. Výstavy psů
odpovídají zhruba soutěžím krásy u lidí. Když se majitelé domnívají, že
právě to jejich štěně je zaručeně nejkrásnější ze všech, a to si
pochopitelně myslí všichni, zejména začínající majitelé, rozhodnou se
předvést psíka na výstavě. Většinou jsou také skálopevně přesvědčeni, že
jejich boloňský psík musí na výstavě vyhrát. Bohužel skutečnost bývá
často jiná. Proto je lepší se na výstavu zodpovědně připravovat. Máme-li
slušného a zodpovědného chovatele, který ještě navíc plemeni rozumí, máme
vyhráno. Navštívíme chovatele, ten nás objektivně upozorní na klady i
nedostatky psa a poradí jak psa na výstavu kvalitně připravovat. Není-li
takovýto chovatel k dispozici, je dobré se obrátit na poradce chovu a
poprosit ho o radu. Není to sice jeho povinnost, ale jistě vám rád
poradí.
Příprava boloňského
psíka na výstavu je jako běh na dlouhou trať a nesmí se uspěchat. Nejprve
řádně nastudujeme standard plemene a porovnáme si, kde se náš psík
shoduje a kde se liší. U dlouhosrstých plemen je jedním z měřítek krásná
zdravá srst v dokonalé výstavní úpravě. A právě tady je ten největší omyl
majitelů. Někteří argumentují tím, že si pořídili plemeno, které se
neupravuje a nestříhá. Vezmou to doslova a nastoupí do výstavního kruhu
opravdu se psem neupraveným, zplstnatělým, mnohdy i špinavým. Je to
nedorozumění. Některá plem ena
mají přímo předepsaný střih a jejich majitelé je stříhají nebo trimují,
aby tento požadavek bezezbytku splnili. Boloňský psík se takto neupravuje
a srst se udržuje průběžně, česáním a šetrným koupáním.
Tak jako sličná
dívka usilující o titul královny krásy se musí svému zevnějšku perfektně
věnovat, tak i majitel
toužící po nejvyšších výstavních
titulech musí srsti psa věnovat dokonalou péči. Je potřeba počítat s tím,
že dlouhá srst roste přibližně půl roku, a po celou tuto dobu o ní musí
majitel pečovat.
Před výstavou je nutno dokonale vyčesaného boloňáčka opatrně vykoupat.
Kdy, na to
se názory liší. Někdo koupe večer před výstavou, další tvrdí, že pes má
lepší srst, vykoupe-li ho nejméně
tři dny před výstavou. Obojí má své pro i proti. Ten, kdo vykoupe psa
bezprostředně před výstavou, ho
snáze udrží naprosto čistého. Srst však není přirozeně nadýchaná,
vystavovatel ji načeše hustým hřebenem a srst ztratí standardní vlnitost.
V druhém případě se srst lépe vzpamatuje z koupání, majiteli však dá
hodně starostí udržet psa čistého
až do nástupu do výstavního kruhu. Většinou musí venku s něhobílou
srst chránit lehkým volným oblečkem a tlapky znova umýt těsně před
výstavou. Vykoupaného boloňáčka již téměř nečešeme. Srst na těle upravíme
pouze prsty, tlapky, uši a vousy pročísneme hřebenem. Jen tak zůstane
standardní srst. Péči musíme věnovat i čištění srsti kolem očí. Někteří
jedinci trpí nadměrným slzením a srst kolem očí mají zbarvenou dorůžova.
Takto obarvená srst se čistí speciálními přípravky, které lze koupit na
výstavách, v ordinacích veterinárních lékařů, někdy i v chovatelských
potřebách.
Boloňáček
se na výstavách posuzuje v postoji, v pohybu
a na stole. V praxi to znamená dokonale
zvládnout chůzi ve výstavním kruhu na výstavním /předváděcím/ vodítku.
Skutečně nelze vodit boloňského
psíka v postroji. Výstavní postoj je nutno trénovat, aby psík vydržel
stát v klidu v předepsaném postoji a nesedal si. Prohlídka psa na stole
musí být pro boloňského psíka samozřejmostí a učí se jí odmalička. Psík,
s kterým jdeme na výstavu, musí být stoprocentně ovladatelný a musí
strpět prohlídku od rozhodčího. Ten nemůže se psem na stole zápasit.
Pohled na hysterického boloňského psíka, který odmítá prohlídku zubů a s
rozhodčím i vystavovatelem bojuje jako o život, je směšný i smutný
zároveň. Takovýto psík bývá z posuzování vyloučen. Pro psa, majitele i
rozhodčího je to věc krajně nepříjemná, takže je lépe přípravu na výstavu
nepodceňovat.
Druhy výstav a výstavní tituly
Výstavy probíhají o
víkendech a přehled o termínech všech výstav najdeme v lednu
v kynologických časopisech a na Internetu. Výstavy se dělí podle rozsahu
a místa uspořádání. Platí pro ně Výstavní řád ČMKU, pro mezinárodní
výstavy platí Mezinárodní výstavní řád FCI. Zájemci najdou oba řády na
Internetu a my si z nich dovolíme pro začínající vystavovatele boloňských
psíků volně citovat.
* Druhy výstav podle rozsahu a místa
uspořádání
Výstavy oblastní a krajské: Pro plemena
uvedená v propozicích. Zde se zadává vítěz třídy, nejkrásnější veterán a
oblastní / krajský / vítěz.
Klubové výstavy: Klub
má možnost pořádat dvě klubové výstavy v kalendářním roce, ale pouze na
jedné se zadává titul Klubový vítěz. Zadávání klubových titulů upravují
předpisy příslušného klubu. Musí být zveřejněny v propozicích. Pokud se
na výstavě zadává CAJC a CAC, musí být výstava přístupná pro všechny
jedince plemene, jestliže splňují obecně platné podmínky. Tituly CAJC,
CAC, r.CAC, nejkrásnější veterán, (Klubový vítěz mladých), Klubový vítěz,
BOB.
Výstava speciální:
Speciální výstava se zadáváním CAJC, CAC a titulu Vítěz speciální výstavy
spadá do kompetence pořádající (spolupořádající) organizace. Pro jedno
plemeno je pořádána pouze jedna speciální výstava v roce. Tituly CAJC,
CAC, r.CAC, nejkrásnější veterán, BOB, Vítěz speciální výstavy.
Národní výstavy:
Přístupné pro všechna plemena. Zadávané tituly: CAJC, CAC, r.CAC
nejkrásnější veterán, Národní vítěz, BOB. BIG – vítěz skupiny.
Mezinárodní výstavy:
Jsou pořádány pod záštitou FCI, platí pro ně Mezinárodní výstavní řád FCI
a jsou přístupné pro všechna plemena. Zadávané tituly CAJC, CAC, r.CAC,
nejkrásnější veterán, CACIB, r.CACIB, BOB, BIG. BIS – vítěz výstavy.
* Výstavní tituly
Vítěz třídy –
může být udělen na oblastních nebo krajských výstavách jedincům, kteří
získali. ve třídě mladých, mezitřídě, otevřené, pracovní a veteránů.
ocenění výborný 1.
Oblastní a krajský vítěz – může
být udělen nejlepšímu psovi i feně z konkurence vítězů tříd: mezitřídy,
otevřené, pracovní, vítězů.
Klubový vítěz – podmínky pro
získání titulu upravují předpisy klubu.
Vítěz speciální výstavy - zadává
se nejlepšímu jedinci – psovi i feně - z konkurence výborný 1 CAC ze
třídy: mezitřída, otevřená, pracovní, vítězů.
Národní vítěz –
zadává se nejlepšímu jedinci psovi i feně z konkurence výborných 1 CAC
ze třídy: mezitřída, otevřená, pracovní, vítězů.
Nejhezčí veterán - pes nebo fena
z konkurence výborných 1. ze tříd veteránů.
Vítěz plemene – BOB
- se zadává nejlepšímu psovi nebo feně z konkurence - CAJC (mladých),
nastupují výborní 1. ze tříd veteránů a nejlepší dospělí jedinci (dle
typu výstavy). Tento titul se zadává jen na výstavách se zadáváním CAC.
Klubový šampion - podmínky pro
udělení titulu jsou v kompetenci příslušného klubu.
Vítěz skupiny FCI – BIG -
nastupují vítězové plemen (BOB) příslušné skupiny.
Vítěz výstavy – BIS – nastupují
vítězové skupin FCI.
Zkratky
CAJC- čekatelství národního
šampionátu krásy mladých. Uděluje se ve třídě mladých
CAC – čekatelství národního
šampionátu krásy.
r. CAC –
rezervní čekatelství. Může být zadáno jedinci výborný 2. ve třídě:
mezitřída, otevřená, pracovní, šampionů. V tomto případě by se měl
vystavovatel informovat, zda jedinec, který skončil před ním s titulem
CAC, má již uznaný titul Český šampion. Je-li tomu tak, CAC přechází na
vystavovatele s titulem r.CAC.
CAJC, CAC, r. CAC
- uděluje rozhodčí ve výstavním kruhu a vystavovatel obdrží doklad
(kartičku), na kterém jsou uvedeny všechny předepsané údaje. Tyto doklady
si vystavovatel pečlivě uschová.
CACIB –
čekatelství mezinárodního šampionátu krásy FCI. Zadávání titulu upravuje
Mezinárodní výstavní řád. Rozhodčí titul ve výstavním kruhu nezadává,
pouze navrhuje.
Výstavní třídy
Na výstavách se psi
posuzují v jednotlivých třídách podle věku a pohlaví. Nejdříve se
posuzují psi a potom feny. Do jaké třídy může být pes zařazen, se dozvíme
na každé přihlášce. Třídy jsou rozděleny podle věku. Pro zařazení do
třídy je rozhodující věk psa den před konáním výstavy. Přesto nejvíce
chyb dělají vystavovatelé při zařazení psa do příslušné třídy. Začíná se
vždy třídou dorostu, tam se mohou přihlásit psíci ve věku 6 až 9 měsíců.
Následuje třída mladých 12 až 18 měsíců. Mezitřída 15 až 24 měsíců. Třída
otevřená od 15 měsíců. Třída šampionů je od 15 měsíců, pouze na
mezinárodních výstavách je přístupná psům, kteří již získali titul
Mezinárodní šampion nebo šampion některé z členských zemí FCI. Třída
vítězů od 15 měsíců může být otevřena místo třídy šampionů /kromě
mezinárodních výstav/ přístupná pro psy s uznaným mezinárodním či
národním titulem šampiona, titulem národního vítěze, titulem klubového
vítěze nebo vítěze speciální výstavy. Tituly musí být získány
v konkurenci dospělých. Třída veteránů je od 8 let věku. Na některých
výstavách se otvírá třída mimo konkurenci. Tam se obvykle předvádějí
špičkoví jedinci vlastnící tituly z mnoha výstav, kteří již nechtějí
dělat konkurenci svým vesměs mladším kolegům.
Přihlášení na výstavu
Přihlásit psa do
správné třídy se zdá sice na první pohled trochu složité, ale
vystavovatelé se mohou poradit s chovatelem a brzy získají sami praxi. Ke
každé přihlášce se ještě posílá i fotokopie průkazu původu psa,
přihlašujeme-li psa do třídy šampionů též kopie získaného šampionátu.
Vybrali jsme si
příslušnou výstavu, kde chceme psíka předvést. Napíšeme si pořadateli o
přihlášku, ta obsahuje i propozice výstavy. V propozicích se dovíme
veškeré informace o výstavě. To je například časový program výstavy,
které dokumenty nesmíme zapomenout, jaké musí mít psík očkování, kdy jsou
uzávěrky pro podání přihlášek, jaké jsou výstavní poplatky a jaké
veterinární předpisy se musí na výstavě dodržovat. Uzávěrky přihlášek
jsou většinou dvě v rozmezí čtrnácti dní a druhá uzávěrka je pochopitelně
dražší. Výše výstavního poplatku se řídí podle typu výstavy a platí se
obvykle peněžní poukázkou. Na přihlášku lepíme vždy kopii dokladu o
zaplacení. Originál si vezmeme na výstavu pro případ reklamace.
Co budeme potřebovat na výstavu
Večer před výstavou
 si
připravíme všechny doklady. Ústřižek o zaplacení výstavního poplatku. Pas
nebo očkovací průkaz psa. Vakcinace vztekliny musí být nejméně
30 dní před výstavou a nesmí být starší než 1 rok. Pes musí být
 v imunitě
proti psince a parvoviróze. Dále průkaz původu psa, máme-li vystavenou
přílohu k PP, psa stačí vzít tuto přílohu. Většinou nám asi deset dní před
výstavou dojde potvrzení o přijetí na výstavu, vstupní list. Platí také
jako vstupenka pro jednu osobu. Je tam číslo, pod kterým je náš pes
uveden ve výstavním katalogu, a na výstavě po jeho předložení obdržíme
výstavní katalog. Tímto máme všechny doklady a zbývají konkrétní věci pro
psa. Pro ty, kteří se chtějí výstavám věnovat více, je důležitá výstavní
klec. Tam je náš pes v bezpečí, má zajištěný svůj klid a pohodlí po celou
dobu výstavy. Na kleci si vystavovatelé rovněž dělají i poslední úpravy
psa před vstupem do výstavního kruhu. Je naprosto nemyslitelné nosit
načesaného boloňského psíka po celou dobu čekání na ruce nebo ho dokonce
válet po zemi na dece. Ještě jednou je potřeba zdůraznit, že na výstavách
bývá nával lidí i psů, velice omezený prostor a čekání se někdy protáhne
na několik hodin. Proto je důležité zajistit pro malého boloňského psíka
pohodu. Klec vybavíme nepromokavým potahem, na pevné dno dáme měkkou
podložkou, výborná je i cestovní miska na vodu a oblíbená hračka nebo
kostička. Nezapomeneme na výstavní vodítko /předváděčku/, hřebeny a
přípravek na rozčesávání srsti. Na výstavu si přibalíme rozkládací
židličku nebo křesílko, abychom si v průběhu výstavy měli kam sednout.
S rozmyslem si vybíráme oblečení i vhodnou obuv. Oblečení má být
kontrastní k barvě psíka a musí být natolik volné, aby nám umožňovalo si
ve výstavním kruhu kleknout. Obuv se nosí pohodlná. Musíme v ní vydržet
celý den.
Na výstavě
Nadešel den
D všechny věci jsou připraveny. Nejprve vyvenčíme psa, toho v den výstavy
již nekrmíme. Ráno vždy vyjíždíme s větší časovou rezervou.
Ne všechna výstaviště mají
parkoviště přímo v areálu. Před vchodem na výstavu si připravíme pro
přejímku psů očkovací průkaz a místo vstupenky na výstavu máme vstupní
list. Hned za vchodem bývá umístěn stoleček s výstavními katalogy.
Organizátoři výstavy vám proti vstupnímu list u
vydají výstavní katalog. V něm si
najdeme číslo výstavního kruhu. Pak již zbývá najít příslušný kruh,
přečíst si, jaká plemena se v něm, kromě našich boloňáčků posuzují. Tak
zjistíte, kolik času máte na přípravu psíka. Ve výstavním kruhu je
zapisovatel, vedoucí kruhu, později přichází rozhodčí, může tam být i
hospitant a tlumočník. Před začátkem posuzování si vyzvednete u vedoucího
kruhu desky s katalogovým číslem psa, s předtiskem posudku a diplomem.
To vše po předložení vstupního listu. Katalogové číslo psa si nalepíme či
přišpendlíme na viditelné místo před nástupem do kruhu. Je naší
povinností sledovat dění v kruhu a řídit
se pokyny rozhodčího i vedoucího kruhu, který zve do kruhu jedince podle
katalogových čísel. Kolem výstavního kruhu bývá tlačenice, hodně lidí,
psů i hluku a je nezbytné zdržovat se poblíž, jinak snadno přeslechneme
nástup našeho psa k posouzení. Nikdo nás nebude na výstavišti hledat a
pes zůstane neposouzen. Do kruhu nastupujeme pouze se
psem na předváděčce, případně si s sebou můžeme vzít hřebem na doupravení
psa ve výstavním postoji. V kruhu se již soustředíme pouze na psa a
pokyny rozhodčího. Běžný postup je, že si rozhodčí prohlédne všechny
nastoupené psy, nechá je proběhnout pár koleček ve výstavním kruhu a
potom hodnotí jednotlivé psy na stole.
Rozhodčí si musí prohmatat sílu kostry, pevnost hřbetu, postavení
a úhlení končetin. Zkontroluje pigmentaci psa, prohlédne skus i zuby.
Musí být rozdíl i mezi pohlavním
výrazem psa a feny. Pes se na stole nesmí bát, musí strpět všechny
prohlídky bez známek nervozity, strachu a agresivity.
Vystavovatelé někdy nelibě nesou, když do jejich pracně vyčesané srsti
rozhodčí sahá. Často se ale pod načesanou nádherou skrývá slabá kostra,
silně
klenutá bedra, vybočené lokty a slabé, strmé končetiny. Pes s kvalitní
srstí se i po důkladné prohlídce na stole dvakrát otřese a srst je opět
ve výstavní úpravě. Následně předvedeme v kruhu psíka
samostatně, dbáme na správné držení hlavy i ocasu. Při chůzi v kruhu
neměníme délku kroku ani rychlost.
Vystavovatel jdoucí v kruhu pomalu,
co noha nohu mine, poškozuje psa. Pes má při takové chůzi možnost skákat,
čichat po zemi, štěkat a dělat i jiné hlouposti. To do výstavního kruhu
nepatří. Na vybídnutí rozhodčího se
 zastavíme
a psa postavíme do výstavního postoje. Klekneme si ke psovi a
srovnáme ho do
předepsaného výstavního postoje. Nyní můžeme lehce upravit
rozevlátou srst a pak již čekáme na srovnání
s ostatními posouzenými jedinci. Po
zhodnocení celé třídy je rozhodčí povinen
určit pořadí prvých čtyř jedinců
(oceněných známkou výborná nebo velmi dobrá). Oznámí výsledné umístění
jednotlivých psů, rozdá posudky a diplomy. Je žádoucí, aby rozhodčí
veřejně zhodnotil posuzovanou třídu, zdůvodnil zadaná ocenění a stanovené
pořadí. Zápis do průkazu původu se provádí pouze na přání vystavovatele,
někde již ve výstavním kruhu, jinde
ve výstavní kanceláři. Každý, kdo chce svého psa prezentovat na
výstavách, by měl znát výstavní řády, jejichž kompletní znění najde na
Internetu. Ať dopadne hodnocení našeho psa na výstavě podle našich
představ, nebo nikoliv, nikdy by se náš vztah ke psovi neměl
změnit. Čas v kynologii běží daleko rychleji než v normálním životě. Na
dnešního šampiona si za tři roky málokdo vzpomene a psa si pořizujeme
jako dalšího člena rodiny. Bude nám dělat radost daleko déle, než trvá
výstavní kariéra i toho nejlepšího z nejlepších. Výstavní úspěchy potěší
majitele, uspokojí jeho ctižádost, neměli by se ovšem v žádném případě
stát hlavním a jediným smyslem chovu psa.
Použitá literatura:
Výstavní řád ČMKU
Jiřina & Jiří Volšický
|