I takto se dá nazvat následující povídání o seniorech a psech. Naše seznámení připomíná tak trochu detektivní román. Manželé sledující v televizi pořad o práci canisterapeutických psů se rozhodli najít konkrétní fenu, která předváděla polohování u klientky s Parkinsonovou nemocí. Nebylo to lehké a jejich dopisy, s prosbou o navázání kontaktu, putovaly od jedné organizace, ke druhé a svého adresáta našly až po dlouhém půl roce.

K žádosti o návštěvy se psem, přiložila klientka i lékařské zprávy o svém aktuálním zdravotním stavu a ty rozhodně nedávaly do budoucna žádný důvod k optimismu. Kromě všech příznaků, této v současnosti nevyléčitelné choroby, udávaly i stále depresivní ladění klientky. Naše sdružení pracuje pouze s klienty v ústavech, ale v tomto jediném případě jsme se rozhodli udělat výjimku a žádosti o návštěvy se psem vyhovět, vzhledem k vysokému věku obou seniorů.

Všichni víme, že i canisterapie má své omezené možnosti a tak jsme se rozhodli zpočátku přivést spolu se psem alespoň tolik potřebnou psychickou pohodu. Sázeli jsme na sdělení, že manželé měli po celý svůj život psy, které milovali a jejich společnost jim nyní velmi chybí. Vlastního psa si s ohledem na svůj věk již nepořídí, přesto však oba vysloveně touží si opět psa pohladit a pomazlit. Při naší první návštěvě šlo o vzájemné poznávání, ale též o kompletní vysvětlení, co vlastně klienti od návštěv očekávají a co jim můžeme se psy nabídnout. 

Rádi bychom naše klienty v krátkosti představili.

Pan Kořínek - bude slavit již devadesáté třetí narozeniny a těší se obdivuhodné duševní svěžesti. Narodil se v tiskařské rodině a jeho otec vyučený sazeč a typograf  pracoval v Chicagu, Bukurešti, Budapešti, Vídni a nakonec zakotvil v Praze. Syn pak v jeho práci v oboru pokračoval. Prakticky celý svůj život věnoval tiskařské technice, kterou známe jako sítotisk. Založil Informační listy Sítotisk + Serigrafie, které vycházejí dodnes. Jako první v republice pak skládá roku 1968 v Lipsku mistrovskou sítotiskařskou zkoušku. Přednášel na mnoha mezinárodních kongresech, překládal odborné texty a zajistil základní kurzy pro zájemce o tuto efektivní, lukrativní techniku tisku. Napsal pět odborných publikací o sítotisku. Podstatně zlepšil kopírovací roztok (Míko) pro sítotisk, serigrafii, filmový tisk a příbuzné techniky, na nějž roku 1992 získává i ochranou známku. Významně se takto zasloužil o využití sítotisku v tiskárnách, ve filmovém, textilním, ale i reklamním průmyslu a to nejen v naší republice, ale i v Německu. Doposud je v kontaktu s našimi předními výtvarníky, kteří jeho techniku, ve svých uměleckých publikacích stále používají. Velkou radost mu nyní udělal pan Adolf Born, který mu daroval svou knihu s osobním věnováním „Od La Fontaina k Livingstonovi“.

Paní Kořínková je též požehnaného věku, ale u dámy nemůžeme být indiskrétní. Celý její život, mnohdy nelehký, by vydal na poutavý román. I ona drží  prvenství. Jako první žena se již v roce 1940 vyučila ruční sazečkou. Nejprve pracovala v tiskárně svých rodičů, po znárodnění tiskárny na obor nezanevřela a pracovala v jiných tiskárnách dál jako sazečka, korektorka a revizorka. Je pravda, že její celoživotní láskou jsou knihy a těch ji prošlo rukama nepočítaně. V tiskárně rovněž poznala svého manžela, jemuž pak významně v jeho práci pomáhala. Naše návštěvy u ni vyvolaly vzpomínky na vlastní psy a inspirovaly ji k napsání 24 povídek o psech, které nazvala „Vilma mezi pejsky“.   

Vraťme se nyní ke canisterapii, která byla naším hlavním úkolem. Pomáhají nám feny boloňského psíka a stafordšírského bullteriera. Zpočátku klientka opravdu plakala a mluvila o smrti. Přítomnost feny ji však zjevně potěšila, zanedlouho bylo po „slzavém údolí“. Začala mít zájem o to, jak se fena jmenuje, kolik je jí let, zda měla štěňata a měla připraveny i piškoty jako odměnu. Uvítala, že fena sama aktivně vyhledává kontakt a hlazení ji očividně dělá dobře. Na první pohled bylo vidět, že si s fenou padli do oka. Opatrně jsme  nadhodili, že je potřeba, aby svůj úmysl cvičit s pomocí psa, klientka konzultovala i se svým ošetřujícím lékařem. Canisterapie totiž vždy doplňuje komplexní medikamenkosní léčbu a cílenou rehabilitaci. Proto je nutné, aby o ní byl vždy informován i ošetřující lékař klienta. Paní Kořínková souhlasila a už při další návštěvě nás informovala, že všichni lékaři, kteří se o ní starají, s canisterapií souhlasí. Pro klienta to také  znamená denně cvičit a klientka předvedla, že cviky, které se naučila při hospitalizaci v nemocnici, doposud nezapomněla. Byl to první důvod k optimismu. Odborníci uvádějí, že rehabilitační cvičení je podstatnou podmínkou pro zlepšení, nebo alespoň udržování fyzické  kondice u pacientů bez rozdílů věku. Platí to i pro seniory ve vysokém věku. Jim však často chybí potřebná motivace a tady se návštěvy se psy ukázaly být skvělým podnětem. Postupně jsme se začali více sbližovat a to nejen s klientkou, ale i s jejím manželem. Ten u cvičení vždy aktivně asistuje a manželku v jejím úsilí podporuje. Zde nám však vyvstal první problém, prostě nám jeden pes na tolik projevované lásky přestal stačit a pro psa pracujícího v canisterapii je nutno zajistit vždy naprostou pohodu. Takže jsme ke stafordšírské bullteriérce přiřadili i boloňského psíka. Při dalších návštěvách již klientka spontánně předváděla jak ji cvičení jde, účastnila se hovoru a vrátil se jí i smysl pro humor. Návštěvy se psy probíhají nyní již delší dobu a neomezují se pouze na práci psy. Při každém setkání na nás dýchne atmosféra první republiky, kterou podtrhuje i noblesní vystupování obou manželů. Senioři hovoří několika jazyky a jejich paměť je v tomto věku přímo výtečná. Nechybí jim ani zájem o současné dění v kultuře, politice i kynologii. To všechno probereme na začátku návštěvy. Posadíme se, společně si popovídáme a už tím navodíme uvolněnou a příjemnou náladu. Je důležité nikdy na klienty nespěchat. Klientka potom polohuje a mazlí se se stafordšírskou bullterierkou, zatímco její manžel si hraje s boloňáčkem. Následují rehabilitační cviky a na závěr pak nácvik chůze. Společně si přitom i zazpíváme a plánujeme další aktivity. Feny dostanou svou zaslouženou odměnu a při krmení si klientka zároveň procvičuje jemnou motoriku prstů. Manželé přijeli v létě i na odpolední čaj a s nadšením si prohlédli vrh boloňských psíků. Jejich srdce si získala i statná rottweilerka. Oba senioři jsou někdy i prvními čtenáři našich článků a zde je vidět jejich dokonalá profesionalita. Každé špatně umístěné interpunkční znaménko, či nevhodně zvolená fráze vzbudí jejich nefalšované pohoršení nad nedokonalou znalostí mateřského jazyka. Hned ovšem vyhledají vhodné alternativy a nabídnou celou škálu možností nápravy.       

Senioři mají početnou rodinu, která s nimi sdílí jejich radosti i starosti, rovněž jim pomáhá s chodem domácnosti a zajišťuje tolik potřebné služby. Návštěvy se psy pak seniory aktivují, k rehabilitaci, která jim pomáhá při zlepšení jemné a hrubé motoriky, pohybové aktivity. Podstatné je kladné ovlivnění i po stránce psychické a psychosociální. To má v konečném výsledku vliv na celkové zkvalitnění života obou klientů. Na návštěvy se nyní těšíme vzájemně. Feny si užijí rozmazlování a dobrot. My se pak na chvíli se přeneseme z našeho přetechnizovaného a uspěchaného života do světa vybraných mravů a jemných způsobů, kde i čas plyne klidnějším tempem. 

Jiřina & Jiří Volšický

CANISTERAPIE - CERTIFIKÁT
KLIKNĚTE NA OBRÁZEK PRO ZVĚTŠENÍ