Už sám název úhrada za krytí stanovuje za co se úhrada platí a z logiky věci vyplývá kdo ji platí. To , že je tato úhrada regulérní se dočteme v chovatelském řádu Českomoravské kynologické unie i v Mezinárodním chovatelském řádu FCI. Výše úhrady, splatnost a všechny další náležitosti jsou vždy věcí dohody mezi majitelem krycího psa a chovatelem (majitelem) feny, doporučuje se uzavřít dohodu písemně. Sjednává se vždy předem, nikoliv až při krytí. Nedodržení dohody může být předmětem občansko právního řízení. Zdá se to naprosto srozumitelné, ale opak je pravdou a vzniká zde mnoho nedorozumění, kterým však lze jednoduše předejít, prostudováním chovatelských řádů.
Uvedeme pouze jeden typický příklad.
Svou zkušenost nám sdělila majitelka krycího psa ověnčeného nejvyššími tituly. Zájemkyni o krytí feny, která v telefonu působila dojmem, že vše již ví a zná, předem nesdělila jakou úhradu za krytí požaduje. Bláhově se domnívala, že ona dáma si výši běžné úhrady za krytí u tohoto plemene předem zjistila, a to byla chyba. Suverénní dáma s fenou přijela, pes se činil, úspěšně nakryl a majitelka krycího psa se nesměle zmínila o úhradě za krytí.Tehdy nastalo mezi oběma nedorozumění. Majitelka feny neskrývala svůj údiv nad tím, že má vůbec něco platit. Ihned opáčila kolik jí stála dlouhá cesta za psem a jakou částku zaplatila u veterináře, který stanovil nejvhodnější dobu krytí feny. Největší její trumf však byl, že pro psa to bylo vlastně potěšení. Dámy se posléze nějak domluvily, spokojena s výsledkem však nebyla ani jedna.
Mezinárodní chovatelský řád FCI vysvětluje úhradu krytí v preambuli bod č.8. Podíváme –li se do zahraničí, obvykle se tam výše úhrady odvíjí od výstavních, případně pracovních úspěchů psa a dosažených titulů. Znamená to, že úhrada za krytí u šampionů bývá daleko vyšší než u psů jenž těchto ocenění nedosáhli. Zpravidla nejnižší úhrada je cena štěněte. Platí se vždy při krytí v hotovosti pokud není sjednáno jinak. Mezinárodní chovatelský řád FCI přímo uvádí.“Majitel krycího psa má právo potvrzení o krytí podepsat teprve po zaplacení předem sjednané úhrady za krytí“. Bod č.11 objasňuje postup při nezabřeznutí feny. Citujeme „Služba krycího psa je po správně uskutečněném krytí považována za vykonanou a je tudíž splněn předpoklad pro sjednanou úhradu za krytí.Tato úhrada nezahrnuje záruku za březost feny. Záleží na zvážení majitele krycího psa, zda v případě nezabřeznutí feny poskytne při příštím hárání bezplatné krytí nebo zda vrátí část úhrady za krytí. Ujednání tohoto druhu je nutno písemně stanovit ve smlouvě o krytí ještě před uskutečněním krytí.“
V bývalém Československu bylo zvykem, že se psaly sáhodlouhé smlouvy a úhrada za krytí se vztahovala k počtu narozených, či zapsaných štěňat. Je ovšem na zkušenosti, pracovitosti někdy i štěstí chovatele, zda se mu štěňata podaří úspěšně odchovat. Také se nezřídka stávalo, že ač měl majitel krycího psa v ruce platnou smlouvu, úhrady za krytí se nikdy nedočkal a to přesto, že štěňata byla již dávno zapsána v plemenných knihách. Zde uvedeme vlastní zkušenost. Právník nám vypracoval detailní smlouvu o úhradě krytí, majitel feny ji po prostudování podepsal, krytí se uskutečnilo. Z tohoto spojení se narodilo 9 zdravých štěňat, které chovatel zdárně odchoval. Když mělo dojít k úhradě za krytí majitel nám sdělil, že žádné finanční prostředky nemá a dokonce nám poradil ať se obrátíme třeba na soud. Při představě časově i finančně náročného jednání u soudu a následného vymáhání soudního rozhodnutí jsme úhradu za krytí oželeli. Zato jsme získali cennou zkušenost. Určitě jsme nebyli se svou zkušeností sami a tak se i v Česku stalo zvykem, že úhrada za krytí se platí při krytí, pokud není sjednáno jinak. Majitel krycího psa je povinen dát majiteli feny stvrzenku na přijatou částku.
Je ovšem faktem, že někteří zájemci o krytí fen toto nemohou, nebo nechtějí pochopit. Úhrada za krytí je tedy vždy na dohodě obou smluvních stran při dodržení chovatelských řádů.
Jiřina & Jiří Volšický